neděle 8. prosince 2013

Smíchov

Smíchovské noci, kouzelné a slizké.






Dekompozice




  
Udává se, že rozklad např. lidského těla začíná již asi 4 minuty po smrti, a to díky chemickým a fyzikálním procesům v těle (autolýza), při nichž začnou nekontrolovaně pracovat různé trávicí enzymy. Nejdříve tyto enzymy zasáhnou orgány, kde je enzymů velké množství (játra) nebo obsahují mnoho vody (mozek), postupně však enzymy natráví celé tělo. Nejprve není tento proces patrný, ale po několika dnech se na kůži vytvoří puchýře a popraská kůže.Brzy se však začnou uplatňovat i organizmy a začíná biologický rozklad. Tělo obratlovců nejdříve kolonizují rozkladači – bakterie a dále tzv. cukrové plísně (známé rody Mucor, Penicillium). Obě skupiny jsou v těle přítomny již za života (bakterie v trávicím traktu, plísně na sliznicích a na kůži), ale k masovému šíření do těla jim obvykle brání imunitní systém. Po smrti rychle využívají vzniklé situace. Cukrové plísně se živí, jak název naznačuje, převážně volně přítomnými cukry, ale i aminokyselinami. V přírodě brzy následují i další fáze. Těkavé látky lákají k tělu zástupce hmyzu (bzučivkovití, masařkovití), které nakladou vajíčka, z nichž se brzy vylíhnou larvy a živí se proteiny ve svalech a tuky. Další skupiny živočichů se poměrně záhy specializují na konzumaci nikoliv těla samotného, ale rozkladačů v něm usídlených (tzv. mikrobivorové živící se hyfami hub a bakteriemi). Jiné druhy loví kořist větší velikosti: larvami much a podobně. V poslední fázi na těle mrtvého obratlovce obvykle zbývá jen kůže, kosti a některé další tuhé a tím pádem těžko stravitelné části. Někteří jsou však schopní konzumovat i tento typ potravy: konkrétně kožojedi (Dermestidae), moli (Tineidae), určité skupiny roztočů (Acari) a podobně.

více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Dekompozice

sobota 7. prosince 2013

- A -

Ladný pohyb byl doplněný jemným šuměním. Harmonie složená z nepřeberného množství variant pohybu. Krásná barva a tvar, krásný pohyb a zvuk. Chvilku se mi dařilo vnímat louku jako celek.
Mnohokrát jsem prošel okolo a místo na mně nezanechalo hlubší dojem. Když příjdu do galerie z agresivity ulice také mi trvá než jsem schopen vnímat jakýkoliv umělecký objekt.


neděle 1. prosince 2013

Temný Milíčovský les

Procházka v podvečer. Chybí hejno vran, divoký kůň, černý pes, muž v plášti s buřinkou, obří pavouk.




neděle 24. listopadu 2013

Jižní město periferie III. Trojmezí

Území, mezi Košíkem, Chodovem, Zahradním městem a Spořilovem, které nabízí kousek kouzelné zdivočelé přírody. Těžko spočítat kolik jsem tady strávil za poslední roky času, spíše to jsou dny než hodiny.







neděle 17. listopadu 2013

Jižní město periferie II.

Stojím uprostřed posekaného pole, okolní svět není přítomen. Užívám si pocit samoty, prostoru, svobody. Není to stejná samota jako v divoké krajině. Civilizace je na dosah, v jednoduchých tvarech vyniká architektura ve svojí hmotnosti, slyším pohyb města, cítím splodiny. Romantická představa je omezena pár hektary prostoru, které můžou být v kontextu města pojmenované jako nic.Nic je krásné, nic je skulinka, nic provokuje, nic objímá.



sobota 26. října 2013

Jižní město periferie I.

Připadám si jako zvíře, které pozoruje hranice svého teritoria z bezpečné vzdálenosti. Vidím pomalinku se zmenšující prostor k životu. Podivné tvary kterým nerozumím, narážím na plot, utíkám. Je to hra, za chvíli přejdu silnici, vyměním si oční bulvy zpět za lidské, vpluji na druhou stranu mezi lidi co nebydlí v boudě ze zbytků kdesi ve vakuu urbanismu. Ještě chvíli si připadám jako vyslanec ze světa bažantů, veverek, křehkosti, svobody a uprchlíků. Potom to vyprchá.






neděle 6. října 2013

BRDY 2013-II

Další vílet do BRD. Je velmi pravděpodobné, že místní rozmanité hvozdy budu navštěvovat celý podzim, možná i v zimě a na jaře. Pokaždé, když se vrátím z víletu mám z BRD plnou hlavu "lesních" myšlenek a hned hledám další místa, která chci vidět, cítit, fotit.



DOGS

DOGS Prague, krutej nápis na smíchovský popelnici.



neděle 29. září 2013

BRDY 2013 I.

Příjemný jednodenní vílet do BRD. Sešli jsme s turistické značky a náhodou objevili jedinečný ostrý kamenitý hřebínek s horskou atmosférou. Viděli jsem řadu prázdných tábořišť s úhlednými ohništi. Mlčky setrvali u trampského pohřebiště kde jsou v podobě křížů vztyčené vzpomínky na trampy, kteří již svoje usárny pověsili na nebeský hřebík.
Brdy jsou různorodé místo, které je třeba dále prozkoumávat a mně strašně baví jak málo je nyní znám.




sobota 28. září 2013

On the road again.

Fajn návštěva u kamaráda v garáži.

Uvnitř Mustangu je to cejtit trochu jako ve starý Ladě, směsice benzínu a kůže (jo vím, že v Ladě byla koženka).Sedneš si do jednoduchých sedaček, které jsou, ale pohodlné a koukneš se na hranatou přístrojovku a tenký věnec volantu. Před sebou máš dlouhou kapotu s tradičním americkým motorem. Sedí se celkem nízko, Mustang je auto spíše evropských rozměrů. Všechno působí jednoduše a z dnešního oplastovaného pohledu strašně nebezpečně. Mechaničnost auta slibuje něco rebelskýho, co současná auta až na pár vyjímek stratili.

sobota 21. září 2013

Wonderland - 16.-18.8.2013 - Brniště a nečekaně dobrý graffiti

Většinou mně nechávaj graffiti exhibice celkem chladným, přijde mi, že vznikají na podobných akcích zapatlaný nudný věci, z kterých kouká zpitvořenej slimák, retardovaná buchta, lebky, dodávka, 95x vobtažený typo a hlavně urputná snaha zalíbit se. Jenže tady to bylo jinak, chlapík se sprejem to měl hezky v ruce, jemný odstřiky kombinoval s pevnou linkou a vidět ho při práci bylo fakt fajn, výsledek mně bavil stejně jako proces vzniku. Svěží věc na první dobrou. Hurá, upravil jsem si názor směrem k dobrýmu na podobný show. Další pecka bylo graffity na igelitový folii, která byla natažena mezi dvěma stromy. Kombinace romantického pohledu směr les přes postříkanej igelit byl velmi zábavnej kontrast.


Wonderland byla menší akce v Brništi na příjemném místě kousek od Nového Boru. Kromě rapu a graffiti, který mně bavili nečekaně nejvíc, to byla fajn směska hudebních stylů.

pondělí 9. září 2013

NÁBYTEK

Asi nejsem jediný koho zaujal přísně funkční nápis, který svítí do noci periferie.
Tohle jsou momenty, kdy mně jižáckej panelákov zase baví. Jasná forma s jasnou informací s maximální čitelností. Možná, že všude jinde by nápis vyvolával lehké nechutenství, ale ohromné hranaté plochy a prostory okraje města mu umožňují vyniknout.


Holešovický parking

   Good morning Holešoviceee


Jarov

Ranní rozcvička a meditace před prací.