Okušení

Temná jablka rostou na špatném místě. Zajimalo by mně jak chutnají, ale ani já, žrout všeho možného jsem ještě neodhodil předsudky. Věřím, že budou neobyčejná, jenže ve významu slova neobyčejnost se může skrývat cokoliv a optimismus veselé báby ze mně nadobro vyhnal přísun tmy.

Neutžené plody vyznivají do prázdna,
jsou strašně křehký ve svojí čistotě.
Nahota mezi bundama.

Ptáci

Na jedné z vycházek jsem mohl potkat hejno ptáků. Nikdy jsem nebyl tak blízko.

Holešovice podzim

Krásné podzimní světlo dalo vyniknout kancelářské budově v oblíbených holešovicích. Německá strohost zakotvila v českém přístavišti.

Periferie v mlze

Vyštrachal jsem starší fotku, pamatuji si, že jsem jí později přefocoval s lepší technikou a prostě to tam už nebylo, místo které jsem navštívil tisíckrát se zjevilo v nové atmosfeře. Mstitel s píšťalou.

Transformers

Transformer jako symbol přeměny. Ve světě kde se jednotlivé objekty neustále přeměňují do dalších podob nutně vyvstane dříve či později otázka co je prvotní příčinou nekonečného hemžení. Co je prvotní impuls? Co je základní energie?

Jižní město periferie - Trojmezí léto 2014

Po několika dnech kdy pravidelně navštěvuji území, kde příroda bují s poměrně omezenými zásahy člověka pomalu s místem srůstám. K snídani si dávám špendlíky a ostružiny, sem tam ochutnám nezralou švestku nebo kyselé jablko, třešně jsou už fuč. Pes je štastnej, já jsem štastnej, přemýšlím o ráji, o svobodě a nesmyslnosti mnohého z lidského počínání. Strašně daleko jsou histerická media a jejich konzumenti. Informace, které dostávám nemají přesné kontury. Pozoruji ryby jak vyskakují na hladinu, představuji si jejich pohyb, zvykám si na pavučiny, kterými neustále procházím. Den plyne pozvolna a čas se nepočítá na minuty a hodiny.

První čundr

Našel jsem trochu zapomenuté fotky z letošního prvního čundru. Toulali jsme se začátkem dubna okolím Rabštejna v blízkosti říčky Střela.Hrneček na ohni není můj, ale pana Fouska, mně se podařilo zapomenout i lžíci.

    

Prokopské údolí

Vílet do Prokopského údolí.

Jižní město periferie - Trojmezí

Zapomenuté území Prahy a skvělý výhled z místa meditací. Místo je zajimavé tím, že se dá použít nejpozdějí na začátku jara, potom beznadějně zaroste a je to tak dobře. I když napadá mně, že místní porost z bodláků a kopřiv by jistě také dobře zafungoval v boji proti stresu, chmurám nebo nesoustředění. Naštestí mi zatím stačí dýchat vzduch, poslouchat šum stromů a cítit prostor kolem sebe a trochu se protahnout.

jižní město - periferie IV 2014

Potloukal jsme se po známých místech na území "nikoho" kde neni "nikdo" a "každý" tam zrovna nepáchne. Na druhou stranu můžete potkat "kohokoliv" "kdykoliv" a to nejde vědět "nikdy"předem.

 

Smíchovská noc

Oddal jsem se vlídné samotě. Smíchov mně vzal do své náruče a nechal po tisící projít osobitou noční atmosferou. Místo pod Palackým mostem na mně dělá moc dobrý dojem, nevim proč, nevim od kdy a je to vlastně jedno.

Kunratický LES - leden_2014

Opět jsme navšítili kunratický les, máme to "za rohem". Znám kunratický les poměrně dobře, ale upřímně jsem byl po delší době překvapený rozmanitostí i příjemnou velikostí zalesněné plochy.

 

 

BRDY okolí Voznice a Chouzavy

Fajn vílet zahalený mlhou. Lesní krajina funguje jako reset civilizačního shonu. Mam rád město a práci, ale je nutné umět vypnout. Kdo umí vypnout umí také zapnout, bez toho to nejde. Vizuální pestrost a rozmanitost v harmonickém celku, nekonenčné množství detailů i uchvatné celky to nabízí les. Fascinuje mně jak zajimavých může být pár centimetrů plochy.

Mníšek pod BRDY, SKALKA okolí

Zajimavé struktury, připomínající dřevoryt, v tomto případě dřevovýkus. Smrkové monokultury i tradiční smíšený les, skvělé výhledy na středočeskou krajinu. Uvědomil jsem si, že mijím spousty zajimavých míst, ale nejsem zřejmě v danou chvíli schopen je vnímat. V lese to chce taky svůj čas.