Jižní město periferie III. Trojmezí

Území, mezi Košíkem, Chodovem, Zahradním městem a Spořilovem, které nabízí kousek kouzelné zdivočelé přírody. Těžko spočítat kolik jsem tady strávil za poslední roky času, spíše to jsou dny než hodiny.

Jižní město periferie II.

Stojím uprostřed posekaného pole, okolní svět není přítomen. Užívám si pocit samoty, prostoru, svobody. Není to stejná samota jako v divoké krajině. Civilizace je na dosah, v jednoduchých tvarech vyniká architektura ve svojí hmotnosti, slyším pohyb města, cítím splodiny. Romantická představa je omezena pár hektary prostoru, které můžou být v kontextu města pojmenované jako nic.Nic je krásné, nic je skulinka, nic provokuje, nic objímá.

Struktury dřeva, pařezy, podzim v kunratickém lese

Struktury a jemná podzimní barevnost. Mírná kresba i silné expresivní tahy.