pondělí 26. srpna 2013
JELEN Z KRNAPU
Seděli jsme naproti kopci, rozjímali, svačili, koukali přes horské udolí na protější kopec, kde se živil jelen. Chvíli se na nás díval zjistil, že jsme bezmocní dvojnožci navíc strašně daleko a v klidu se věnoval svému. Setkání s divokým zvířetem vede k úvahám nad jejich zmenšující se svobodou a nutnosti ochrany přirozeného teritoria. Bylo by velmi lákávé vydat se po neznačených cestách, směrem do divočiny, ale na druhou stranu odpovědnost a respekt by měl zastavit každého lidského zvědavce na hranici turistického chodníčku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat